Včelařská konference

A ty Pepo víš o nějakém takovém včelstvu? Jen, že by to byl zajímavý genetický materiál z pohledu na varroázu.

Aby se někde u nás udržela včela s převahou genů původní černé včely, musel by to být včelař, který po několik desetiletí jen rozchovává svoje původní včely plus navíc na 10 - 15 kilometrů kolem něho by nemohly být žádné jiné včely.
Anebo nějaká oblast o rozloze minimálně desítek kilometrů čtverečních, ohraničená ideálně nějakou překážkou pro včely, třeba horským hřebenem , kde všichni včelaři dělají totéž, rozchovávají původní včelu. Ani jedno u nás neexistuje.
Pro divoké včely platí téměř totéž. Uvědomte si, že ani divoké včely nesedí trvale ve své dutině. Pokaždé, když se rojí, tak obměňují své geny, protože stará matka jde přece s prvním rojem. V malé dutině potom se včely často vyrojí tolikrát, že v dutině nezbudou skoro žádné včely a jen málo zásob, takže matka nezvládnou do zimy zesílit a donést potřebné množství zásob. Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let.

Geny původní černé včely v našich včelách asi jsou, ale jen ve velmi malém množství. A u včelařů, kteří nezakládají svůj chov od matek kupovaných od komerčních včelařů, ale rozchovávají si matky po desetiletí ze svého materiálu. Jako třeba já.

Jinak bych moc nedoporučoval bez důkladného odborného rozmyslu dovézt matky třeba černé Nigry z toho Švýcarska. Před 20 - 40 lety bylo každé včelstvo výrazně odlišné a ke každému se tak muselo přistupovat individuálně. Dneska je ta odlišnost desetinová nebo ještě lepší. Umožňuje tedy včelařům "masařům" ošetřovat všechny svá včelstva úplně stejně, nad ničím nerozmýšlet, nic nezkoumat, prostě ty včely "sekat" jako Baťa cvičky. Pokud by se tady rozšířily nekontrolovatelně nějaké jiné geny, mohlo by dojít k rozrůznění včelstev. jedna včelstva by reagovala vysokým výnosem na jedno počasí a snůšku, jiná na jiné , každé včelstvo by se muselo detailně znát a ošetřovat podstatně víc jinak než jiná. Nemluvě o bodavosti.

Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let. R.P.

Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%. Nesnaží sa vyplniť dielom celý klát, vždy sa vyrojil 3krát a zo zostatku včiel sa oplodní M a to včelstvo pripraví nie síce silné, ale dostatočné na to, aby sa znovu rozvinulo do sily aby sa v nasledujúcej sezóne 3krát sa vyrojilo.

Neviem prečo tu stále spomínate tzv "divoké" včely, keď sú to tie isté včely, ktoré nám, uleteli z našich úľoch. Potom by sme i svojich včelstvách mali hovoriť ako o "divokých" u nás "divých". Veď podstate sú to tie isté včely s chovaním sa ako divé, doteraz včela nebola domestikovaná a ani nebude.

Včely v prírode môžu prežiť vtedy, ak roj odletí včelárov včas pre nejakou výdatnou znáškou, aby si mohli včely vystavať dielo a zaniesť ho medom. AK roj odletí z včelnici značne opozdenom čase, možno si nájde dutinu, vystaví menšie dielo, nemá ho z čoho zaplniť, tak istotne do jari zahynie. Ono to naozaj "všetko so všetkým súvisí" a my potom vynášame súdy bez toho, aby sme vedeli pravú príčinu.

"Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%."

Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.

Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.

Radime, prečo si vymýšľaš, žiadne prelety, boli to celkom normálne roje a pritom mali v kláte dostatok miesta. Začal som včeláriť v zadovákoch (úľ dvoják) a nikdy z nich roj nevyletel!

S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr

Velikost buněk by množství roztočů ovlivnit neměla, aspoň tak to vyšlo z debaty zde, někdy před před. Prý to zkoumaly někde v zahraničí, detaily ty už si nepamatuji. Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.
To, že volně žijící včelstva jsou odolnější proti moru je snad už potvrzeno. Jde o to, že žijí pouze na medu, ne na zásobách z cukru, a to má větší antibakteriální účinky v žaludku včel. Takže včely jsou prostější spor MVP a nenakazí plod.
Zajímavější je tedy to, že včely jsou 6 let bez ošetření s varroázou. Co jsem já věděl o zalétlích rojích tak ty zpravidla do 3 let skončily.


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Cernoska
> Datum: 30.12.2011 08:36:37
> ----------------------------------------
> S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky
> zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s
> roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach
> pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my
> vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi
> bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr
>
>
>

Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.

Aleš, koľkokrát som už napísal na fórach vetu "chovám včely v kláte miesta na stavbu majú stále dosť a predsa sa každý rok trikrát vyroja! Nezasahujem do nich, robia si čo chcú! Rojenie ako také nie ja samoúčelné, včely v prírode prežili len preto, že sa rojili a roja sa aj teraz, ak majú vhodné podmienky, teplo a veľa potravy. Včely v kláte prežívajú, lebo jediné čo v nich dokážem urobiť, med z nich nevyberám, ale každý rok im podám menšie zásoby a nakoniec ich fumigujem. Anton

Asi to chování úlétlých včelstev je víc rozmanitější než si myslíme.
Jeden extrém je to rojení každý rok až do úplného urojení, kdy v původní dutině zbude s poslední neoplozenou matkou jen minimální mnořství včel a zásob a druhý extrém je přetrvávání jedné matky bez rojení v dutině po dobi jejího života, což v podmínkách , kdy není včelař, který by podněcováním a krmením na zimu rušil plodové přestávky, by možná mohlo být až těch 5 let.

Vedle dispozice dutiny a snůškových podmínkách v okolí má nejspíš asi největší vliv to krmení včelařem na zimu v červenci a srpnu. V přírodě většinou v té době bývá velmi malá až žádná snůška, zvláště v srpnu, takže ulétlá včelstva v přírodě v té době plodují málo nebo vůbec a do zimy jdou znatelně slabší. V zimě potom díky tomu během oblev taky mnohem méně plodují, což znamená mimo jiné znatelně horší podmínky pro varoa. V předjaří potom taky rozjíždějí plodování později a množství včel a zásob kritické pro rozběh rojení dosahují až o měsíc později, třeba až v červnu. A v té době už rojová nálada včelstev není tak silná, takže se úlétlá včelstva mohou rojit málo.

Zatímco včelstva chovaná včelařem jsou v červenci až srpnu intenzívně krmena a jejich síla na zimu tak je tak maximální možná daná genetickým omezením velikosti zimního chumáče. Přes zimu díky tomu hodně plodují, na jaře se brzo a rychle rozvíjejí a rojového množství včel a donesených zásob dosahují už někdy na začátku května. Bez protirojových opatření, ke kterým tady počítám i prostý výběr medu, by se tyto včely mohutně rojily téměř každý rok už od začátku května.

Třeba 2011 byl takový rok, kdy červencová snůška hlavně z lip vyšla tady v okolí vesměs velice dobře. Případná ulétlá včelstva by tak vyšla prakticky nastejno jako chovaná včelstva krmená na zimu v červenci až srpnu, tudíž letos by se dalo čekat tady u nás u ulétlých včelstev žijících v přírodě mnohem intenzívnější rojení než jiné roky. Pokud počasí na jaře bude jen trochu na takové rojení příznivé.

Do toho zasahuje ještě jeden vliv a sice intenzita rojení včelstev je ovlivňovaná koncentrací jiných včelstev v okolí. Například existují záznamy, že když v roce jestli si dobře pamatuji 1983, kdy byla jako protivaroázní opatření odvčelena oblast někde mezi Pardubicemi a Ústím nad Orlicí včetně v přírodě žijících včelstev likvidovaných otrávenými cukernými návnadami, došlo další rok na jaře k znatelnému zvýšení intenzity rojení včelstev včelařů v okolí. A ulétlé roje přednostně směřovaly do této oblasti bez včel.

Ahoj Anton,
ráda bych jse o tvém chovu cernosek v klátu více dozvedela. Múzes mne zkontaktovat
strega/=/tiscali.cz

cher

Ahoj Alesi,
co jse týce velikosti bunek, asi to rozhoduje.

Podle Dee Lusby jse zdá se, že bunky od 4,9 mm dolů privedou včelu k přirozené rovnováze.
Pri rozmeru bunky 4,9 mm a snízením roztupem plástú na 32 mm jse zvysuje teplota v hnízdě, a tím pádem o jeden den kratší inkubační doba. to znamená 20 místo 21 dnů, tak ze vcela varroe utece. To ví samozřejmě roztoč a proto utíká v létě do trubčího plodu, protože jse v delnickým plodu nemúze rychle rozmnožit. Asijské a africké včely cerana staví také malé buňky a nemají varroa problémy. Malé bunky je také dají snadnejsí rychle vycistit.

www.resistentebienen.lapalmamiel.com/index_dt.htm